Následující článek mi dnes přišel eMailem. Nevím sice nakolik je pravdivý, ale vystihuje to, co si myslím já o prasečí chřipce.

---

Polská ministryně zdravotnictví odmítá nakoupit očkovací vakcínu proti H1N1, neboť "nechce škodit občanům" a vytvářet zisk farmaceutickým koncernům. Vystoupení polské ministryně zdravotnictví, lékařky Ewy Kopaczové v polském parlamentu, 5. listopadu 2009:

Ráda bych řekla, že mojí prioritou během mé dvacetileté praxe bylo: V první řadě neškoď.

Toto pravidlo jsem si vzala s sebou do svého ministerského úřadu. V situaci, kdy jsem někomu doporučovala lék, jsem stejně jako ostatní praktičtí lékaři věřila tomu, že bych měla přemýšlet: Dala bych tento lék své staré matce, svému dítěti? A přesně toto uvažování mě vedlo k velké obezřetnosti - k dvojité kontrole informací týkajících se lékařství; neboť ministerstvo zdravotnictví vydává doporučení pro každého Poláka. Pro miliony Poláků, kteří nemají lékařské vzdělání, zatímco ministr ano.

Jeden expert, profesor Brydak, který se chřipkou zabývá více než 40 let, pracoval v jednom ze 189 výzkumných center, které jsou na světě, jedno také v Polsku. Můžeme být dnes obviňováni z nedostatku znalostí o chřipce? Mohu položit jednu otázku, názor pana profesora, který se zabýval chřipkou více než 40 let, a to nejen jedním typem chřipky, a který publikoval stovky článků na toto téma? Mám jen jednu zásadní otázku:

Chceme pandemii ptačí chřipky? Dnes máme znalosti o přílohách smluv, které jiní, vlády bohatších zemí podepsaly s výrobci vakcín. Víme tedy, co bylo Polsku nabídnuto. Jednání je ve vývoji, nemohu vše říci dnes, ale jednu věc uvést mohu: naše právní oddělení našlo ve smlouvě nejméně 20 pochybných bodů. Co je tedy povinností ministra zdravotnictví? Podepsat smlouvy, které jsou v nejlepším zájmu polského lidu, nebo podepsat smlouvy, které jsou v nejlepším zájmu farmaceutických společností?

(potlesk poslanců) Vím, že na trhu jsou dnes k dispozici tři vakcíny.

Každá má rozdílné množství aktivních látek a ještě podivnější je, že všechny mají léčit totéž. Proto to není pro ministra zdravotnictví v pořádku a experti o tom mají své pochybnosti.

Možná jedna se stopovým množstvím aktivní látky je jen "svěcená voda", o které předpokládáme, že vyléčí chřipku?? Měli bychom platit za toto? (potlesk poslanců) Máme příklad z Německa, které nakoupilo 50 milionů injekcí, a pouze 10 procent bylo dosud aplikováno. Dnes má o tento "zázračný lék" zájem 13 % Němců. Není to zvláštní, když Němci mají obvykle vysoké procento očkovaných? Když v Polsku připadá na 1000 lidí pouze 52 očkovaných proti sezónní chřipce, v Německu jich na 1000 lidí připadá 238 (23 %). A tak co se stane, když pouze 13 % Němců chce vakcínu proti prasečí chřipce, a nikoli 23 % populace jako obvykle při sezónní chřipce?

Jejich vláda nakoupila vakcíny a nabízí jim je zdarma a oni ji nechtějí?

Co se stane? Můžeme si na základě těchto fakt udělat jiný názor na nákup vakcín nebo ne? Jiný názor na uvedení léku jako druhu tajemství?

Existují webové stránky, na kterých mají výrobci vakcín povinnost zveřejňovat takzvané postvakcinální neočekávané vedlejší účinky. Očkování v Evropě začalo 1. října 2009. Chtěla bych, abyste se podívali na některé z těchto webových stránek a našli tam nějaký neočekávaný vedlejší účinek.

Nějakou sebemenší věc, alespoň jednu, třeba alergickou kožní reakci. To se může přihodit i při užití toho nejbezpečnějšího léku. Na těchto webových stránkách není ani jedna. "Dokonalý" lék! A jestliže je to tak zázračné, tak proč nechtějí výrobní společnosti uvést svůj lék na volný trh a vzít za něj odpovědnost?

Proč neřeknou: "Je to skvělý, bezpečný lék, proto za něj ponesu odpovědnost, uvedu ho na trh a vše bude čisté a průhledné?" Místo toho házejí odpovědnost na nás, kupující. Nemáme výsledky klinických testů, detailní složení přísad a žádné informace o vedlejších účincích. Vakcíny jsou nyní ve 4. stupni velmi krátkých testů a my zatím nemáme tyto informace. Testovaný vzorek byl velice malý, jeden druh vakcíny byl testován na 160 dobrovolnících ve věku 20-60 let, všichni byli zdraví, nenakažení. Jiný druh vakcíny byl testován na 600 dobrovolnících ve věku mezi 18-60 lety, všichni zdraví. Je to tak v pořádku, speciálně pro lékaře

přítomné v této místnosti? Pro mne to v pořádku není. Chci si být dostatečně jistá při doporučování této vakcíny. Nejsme mimo řadu na vakcínu, během jednání si chceme vzít čas a využít ho na to, abychom si o ní našli co nejvíce informací, kolik jen bude možné. Pokud pandemický výbor bude akceptovat tuto vakcínu, koupíme ji. Každoročně se na světě 1 miliarda lidí nakazí sezónní chřipkou, 1 milion lidí na ni každoročně zemře.

A to se neděje rok či dva, ale už po dlouhou dobu. Vyhlásil někdo někdy pandemii, protože jde o sezónní chřipku? Sezónní chřipka je přitom nebezpečnější než prasečí, jsou zde úmrtí a vážné komplikace. Byla tu někdy ohlášena pandemie? Toho, kdo mě nutí k nákupu vakcín, se ptám:

Proč jste nekřičeli a nevolali minulý rok nebo před dvěma lety či v roce 2003?

V roce 2003 onemocnělo sezónní chřipkou 1.200.000 Poláků.

Dneska ráno jsem se byl nucen zamyslet nad tím, jak lidé uvažují. Předpokládám, že tak uvažujeme všichni, proto nad tím tak hloubám…
Na Facebooku jsem se přihlásil do skupiny Crohnova nemoc. Přiznám se, že já sám jsem zdravý, ale problém mě zajímá z jiných, osobních, důvodů. Z toho co jsem doposud zjistil, je Crohnova nemoc chronický zánět tenkého střeva. Možná nejsem úplně přesný, ale myslím, že tato definice k mým dalším úvahám stačí. Tenké střevo je ta věc, kterou nám jdou do těla živiny ze stravy, kterou nám připraví ústa a žaludek. Předpokládám tedy, že tenké střevo opravdu potřebujeme ke kvalitnímu životu.

Mám li zánět tenkého střeva, přijde mi logické tento zánět přesně laboratorně vyšetřit a na základě laboratoře určit jaká antibiotika mi pomohou tento zánět léčit v jeho akutní fázi. Vzhledem k tomu že se jedná o chronickou chorobu, začnu se ptát po příčinách. Dále se budu snažit to střevo maximálně šetrně používat. Zdá se mi naprosto logické, že se budu snažit podporovat obranyschopnost organismu, aby měl dost síly se s tímto zánětem vypořádat sám, a nebudu ho zatěžovat. Budu se snažit abych byl zdravý v místech kde to mohu ovlivnit. Udělám vše pro to, abych neměl zánět dásní, plísňové choroby atd. Dále se budu snažit eliminovat stres. Prostě udělám vše proto, aby se tělo mohlo v klidu soustředit na boj se zánětem mých střev.

Moderní medicína, pro mě z nepochopitelného důvodu, volí cestu operace a uříznutí kusu střeva. V akutní fázi dají antibiotika a pak fik fik. Já tomu vůbec nerozumím. Nedovedu si představit, že by mi doktor vypíchl oči, protože mám senou rýmu. A co taky nechápu, že většina pacientů to bere jako hotovou věc a někteří končí až s vývodem, ale pokud vím tak všichni co operaci podstoupili, nejsou zdraví. Sice někteří mají dočasně problémy menší, ale zdravý není nikdo.

Tak a teď se dostávám k jádru pudla. Co když mám pravdu? Netvrdím, že pravdu mít musím, ale co když jo? Nestálo by za to zkusit tu mou teorii? Na rozdíl od operace, vás nijak nevratně nepoškodí. Jen je trochu nepohodlná. A to jen proto, že je to změna. Co člověka donutí, aby k té změně přistoupil? Co se musí stát, abyste zkusil tak banální změnu v životě, která, dle mého „selského“ rozumu zabere?

Prosím, napište mi, co by pro vás bylo důvodem to zkusit. Rád bych to věděl. Rozhodnete-li se pro takový experiment, rád vám s tím pomohu.

Přeji krásný den. :-)

Nedávno jsem slyšel příběh o známém vědci, který učinil několik důležitých objevů v medicíně. Při interview se ho reportér ptal, jak to, že je mnohem kreativnější než průměrný člověk. Co ho tak posunulo před ostatní?

     Odpověděl, že podle jeho názoru za vše vděčí zážitku s matkou, když mu byly dva roky. Snažil se vytáhnout z ledničky mléko, kluzkou láhev upustil a všechen obsah se rozlil na podlahu – opravdové moře mléka!

     Matka přišla do kuchyně, ale místo aby na něj začala křičet, vyhubovala mu nebo ho potrestala, prohlásila: „Roberte, to se ti ale povedlo udělat krásný svinčík! Taková louže mléka se jen tak nevidí. No, už se stalo. Nechceš si v tom mléku trochu pohrát, než ho utřu?“

     A to taky udělal. Po několika minutách matka řekla: „Víš, Roberte, když uděláš takový nepořádek, nakonec ho musíš uklidit a vrátit věci zase do pořádku. Jak bys to chtěl udělat? Můžeme na to použít houbu, hadr nebo mop. Co by se ti líbilo nejvíc?“ Vybral si houbu a společně vytřeli rozlité mléko.

      Matka pak pokračovala: „Víš, co se tu stalo, je to nepodařený experiment, jak efektivně nést velkou láhev mléka ve dvou malých ručičkách. Půjdeme dozadu na dvorek a zkusíme, jestli objevíme způsob, jak ji nést, aniž bychom ji rozbili.“ Chlapeček se naučil, že když uchopí láhev nahoře pod uzávěrem, dokáže ji nést a neupustit. To bylo skvělé vyučování!

      Slavný vědec vysvětlil, jak v tu chvíli pochopil, že se nemusí bát dělat chyby. Od té doby vnímal chyby jako příležitost něco nového se naučit, což vlastně je podstata vědeckých experimentů. I když se experiment „nepodaří“, obvykle si z něj můžeme vzít cenné ponaučení.

Netuším kdo je autor, přišlo mi to eMailem

Tak jsem se chtěl pokusit o vkládání receptů na tyto stránky. Chtěl jsem zde zveřejnit několik jídel, ale nakonec jsem zvládl jen perník.
Miloš

Čím více se začínám zabývat přípravou jídel bez lepku a čím více si čtu v knihách a na internetu o tom co vlastně lepek je a na co všechno může mít vliv, tím více mě udivuje, že se této problematiky doteď nechopil někdo, kdo by tyto informace nějak rozumně ucelil a lidem kteří tápou v této problematice, podal pomocnou ruku. Nevím, jestli já jsem ten pravý, ale pokusím se zde publikovat své myšlenky a poznatky. Třeba to někomu pomůže. Budete li mít na věc podobný názor, máte možnost se k mé snaze připojit. Rád se dozvím i vaše poznatky a zkušenosti, pokud budete mít čas a chuť spolupracujte semnou na tomto projektu. Myslím, že by se všem bezlepkářům mohl výrazně zkvalitnit život. Pokud semnou nesouhlasíte, taky dobře. Přeci co člověk, to názor a moc rád s vámi povedu diskuze, pokud se budeme držet v konstruktivní rovině a se vzájemnou úctou k názoru toho druhého.

Zdravotní problémy
Protože sám nemám žádné zdravotní problémy (to musím zaklepat J), nikdy jsem se o problematiku zdravého stravování nezajímal. Asi před rokem a půl jsem jen tak z hecu začal jíst v makrobiotické jídelně. Původně to bylo na jeden týden, ale já už jsem nepřestal. Přestože jsem před tím na sobě nepozoroval žádné zdravotní problémy, mé tělo začalo po čase fungovat úplně jinak, myslím tím, že lépe. Mnohem lépe. Ale hlavně. To jídlo je chutnější. Mnohem chutnější než „normální“ jídlo, co jsem do té doby každý den jedl.
Většina pravidelných návštěvníků této jídelny jsou nemocní lidé, kteří se jídlem léčí. Vůbec nechápu, proč lékaři neléčí hlavně jídlem. Vždyť je to tak prosté. Naše tělo je obrovská chemická továrna, pokud tělu nedáme ty správné suroviny v tom správném poměru, tak přeci nemůže dobře fungovat. Jestli chci uvařit zeleninovou polévku, nemůžu přeci jako surovinu použít dřevo, nebo umělou hmotu. Prostě pokud chci, aby mé tělo pracovalo dobře, musím mu dát energii, vitamíny, minerály a v takovém poměru, aby výsledkem bylo dobře pracující tělo. Tělo potřebuje palivo a materiál na údržbu. Makrobiotika mi v tuto chvíli přijde naprosto logická a to co o jídle říká na mě a na lidech v mém okolí funguje. Tak proč opouštět něco co funguje. No ne?! :-)

Mezi návštěvníky této jídelny je i několik lidí co mají bezlepkovou „dietu“. Dieta je hrozné slovo. A hlavně tato jídla rozhodně nejsou „dietní“ ve smyslu málo energie, žádná, nebo hnusná chuť. Jsou to prostě dobroty, které neobsahují lepek. Náš kamarád a kuchař v jedné osobě, Honza Londzin těmto lidem na přání vaří bezlepková jídla. Má přítelkyně patří mezi ty šťastné, co si mohou pochutnávat na bezlepkových jídlech a já se kvůli ní začal touto problematikou zabývat hlouběji. Každý den, když se cpeme nějakými dobrotami, tak se smějeme jak hrozně „trpíme“ tím že nejíme lepek. Dneska ráno jsme snídali rýžovo-pohankové palačinky. Opravdu jsme trpěli jako blázni! Až jsme tím utrpením mlaskali. ;-)

Tento víkend bych chtěl zpracovat několik jídel takovým způsobem, aby si je mohl každý doma vyzkoušet a udělat si obrázek o tom hrozném utrpení. :-)
Při vytváření těchto receptů se chci držet pravidel makrobiotiky a jako suroviny budu používat jen přirozeně bezlepkové suroviny. O chemicky vytvořených bezlepkových jídlech si myslím asi to samé co o Cocacole Light. ;-)

Přeji vám všem hezký den.

Miloš