Čím více se začínám zabývat přípravou jídel bez lepku a čím více si čtu v knihách a na internetu o tom co vlastně lepek je a na co všechno může mít vliv, tím více mě udivuje, že se této problematiky doteď nechopil někdo, kdo by tyto informace nějak rozumně ucelil a lidem kteří tápou v této problematice, podal pomocnou ruku. Nevím, jestli já jsem ten pravý, ale pokusím se zde publikovat své myšlenky a poznatky. Třeba to někomu pomůže. Budete li mít na věc podobný názor, máte možnost se k mé snaze připojit. Rád se dozvím i vaše poznatky a zkušenosti, pokud budete mít čas a chuť spolupracujte semnou na tomto projektu. Myslím, že by se všem bezlepkářům mohl výrazně zkvalitnit život. Pokud semnou nesouhlasíte, taky dobře. Přeci co člověk, to názor a moc rád s vámi povedu diskuze, pokud se budeme držet v konstruktivní rovině a se vzájemnou úctou k názoru toho druhého.

Zdravotní problémy
Protože sám nemám žádné zdravotní problémy (to musím zaklepat J), nikdy jsem se o problematiku zdravého stravování nezajímal. Asi před rokem a půl jsem jen tak z hecu začal jíst v makrobiotické jídelně. Původně to bylo na jeden týden, ale já už jsem nepřestal. Přestože jsem před tím na sobě nepozoroval žádné zdravotní problémy, mé tělo začalo po čase fungovat úplně jinak, myslím tím, že lépe. Mnohem lépe. Ale hlavně. To jídlo je chutnější. Mnohem chutnější než „normální“ jídlo, co jsem do té doby každý den jedl.
Většina pravidelných návštěvníků této jídelny jsou nemocní lidé, kteří se jídlem léčí. Vůbec nechápu, proč lékaři neléčí hlavně jídlem. Vždyť je to tak prosté. Naše tělo je obrovská chemická továrna, pokud tělu nedáme ty správné suroviny v tom správném poměru, tak přeci nemůže dobře fungovat. Jestli chci uvařit zeleninovou polévku, nemůžu přeci jako surovinu použít dřevo, nebo umělou hmotu. Prostě pokud chci, aby mé tělo pracovalo dobře, musím mu dát energii, vitamíny, minerály a v takovém poměru, aby výsledkem bylo dobře pracující tělo. Tělo potřebuje palivo a materiál na údržbu. Makrobiotika mi v tuto chvíli přijde naprosto logická a to co o jídle říká na mě a na lidech v mém okolí funguje. Tak proč opouštět něco co funguje. No ne?! :-)

Mezi návštěvníky této jídelny je i několik lidí co mají bezlepkovou „dietu“. Dieta je hrozné slovo. A hlavně tato jídla rozhodně nejsou „dietní“ ve smyslu málo energie, žádná, nebo hnusná chuť. Jsou to prostě dobroty, které neobsahují lepek. Náš kamarád a kuchař v jedné osobě, Honza Londzin těmto lidem na přání vaří bezlepková jídla. Má přítelkyně patří mezi ty šťastné, co si mohou pochutnávat na bezlepkových jídlech a já se kvůli ní začal touto problematikou zabývat hlouběji. Každý den, když se cpeme nějakými dobrotami, tak se smějeme jak hrozně „trpíme“ tím že nejíme lepek. Dneska ráno jsme snídali rýžovo-pohankové palačinky. Opravdu jsme trpěli jako blázni! Až jsme tím utrpením mlaskali. ;-)

Tento víkend bych chtěl zpracovat několik jídel takovým způsobem, aby si je mohl každý doma vyzkoušet a udělat si obrázek o tom hrozném utrpení. :-)
Při vytváření těchto receptů se chci držet pravidel makrobiotiky a jako suroviny budu používat jen přirozeně bezlepkové suroviny. O chemicky vytvořených bezlepkových jídlech si myslím asi to samé co o Cocacole Light. ;-)

Přeji vám všem hezký den.

Miloš